Alvína a Archie

Alvína jsem si pořídila k činčilám v létě 2013. Ve všech zverimex to byl osmák jediný, což se mi moc nelíbilo, protože si raději vybírám, ale měl se čile k světu a já nechtěla čekat, takže šup s ním do přenosky. Mláďátko se ochočilo rychle a během pár měsíců mě napadlo si zkontrolovat, zda je to opravdu samec, jak mi tvrdili v obchodě. A ono houby. Samice jak vyšitá, takže z toho Alvína byla rázem ta Alvína. A samičky velice dobře snášejí jiné, takže jsme navštíli zverimex znovu.

 

Tentokrát tam byla čerstvě odstavená mláďátka, jedno jak druhé, takže jedna samička putovala k Alvíně, která ji bez problému přijala a druhý den už spolu spali na hromádce. Druhá osmanda dostala jméno Archie.

Z Alvíny vyrostl miloučký inteligentní osmák, kterého můžeme i chvíli nechat volně běhat bez dozoru. Zato Archie je úplný opak. Jejím jediným cílem je zdrhnout a nechat se lovit zpod topení. Její zběsilé útěky ji při jedné příležitosti stály půlku ocasu. Z úrazu se zcela zotavila a dál zdrhá při každé příležitosti. 

 

Holky společně okupují třípatrovou klec, která je po těch třech letech v poměrně dezotáltní stavu. Plastový spodek jsme několikrát opravovali a vyztužovali. Nakonec jsme stejně museli celý plast vyměnit za kovový, protože jednu noc se Archie natolik nudila, že do rána měla rozhlodané dvě podélné hrany. 

 

Obě zbožňují sušené ovoce  a zeleninu. Jasným favoritem je mrkev a jablka. Pochutnají si i na hlohu, černém jeřábu neho rakytníku. Nepohrdnou čerstvý salátem, ale jinou čerstvou zelinu moc nemusí. Z ovoce hlavně Alvína miluje pomelo. Dostávají domáci směs stejnou jako mají činčily, ale na rozdíl od nich, opravdu vymetou misku do posledního zrníčka a nepohrdnou ničím z podávané směsi.